Alternativní nebo inovativní?
Naše škola bývá často nazývána jako alternativní, my máme ale raději slovo inovativní. Každému je asi dnes už jasné, že změny ve společnosti se dějí tak rychle a v takovém rozsahu, že můžeme jen těžko odhadovat, na co přesně děti ve škole připravujeme. Na druhou stranu zcela jistě víme, že školství, tak jak ho známe z našeho dětství, už nebude to pravé ořechové. A abychom nemuseli o běžných, tedy většinou státních školách říkat, že jsou zastaralé, označujeme školy, jako je ta naše, termínem inovativní.
Co máme společného…
Nejdříve se podíváme na to, co máme s běžnými školami společné. Stejně jako běžné základní školy jsme i my zapsáni v Rejstříku škol a školských zařízení. To znamená, že pro nás platí stejné požadavky, podmínky a pravidla pro poskytované vzdělávání.
Děti, které navštěvují naši školu, plní povinnou školní docházku a větší část našich nákladů je hrazena ze státního rozpočtu. Financování soukromých základních škol je jiné než u škol státních. Výše příspěvku je stanovena podle počtu žáků navštěvujících školu. Neumím říct, jestli je to výhodnější nebo ne, ale my jsme spokojeni, že stát podporuje i soukromé školy a rodiče jsou spokojeni, že příspěvek z jejich daní dostane škola, kterou jejich dítě navštěvuje.
Stejně jako běžné školy i tu naši navštěvují děti s různými dispozicemi a nadáním. Máme u nás děti nadané a zároveň spoustu dětí se speciálními potřebami. A stejně jako běžné školy i my chápeme vzdělávání jako něco důležitého a hodnotného. Něco, co není všude na světě samozřejmé a pro všechny děti dostupné.
Co je u nás jinak…
Proč je tedy naše škola nazývána inovativní nebo alternativní? Co je u nás jinak? Věřím a doufám, že mnoho z toho, čím se odlišujeme, se již stává nebo brzy stane standardem i na běžných školách.
Trojročí…
Třídy naší školy tvoří tzv. trojročí. Znamená to, že v každé třídě se společně učí děti tří ročníků. Ve třídě je v ideálním případě maximálně 16 žáků. Většinou tedy zhruba pět z každého ročníku. Proč? S kolektivem se lépe pracuje, mladší se učí od starších a ve třídě jsou lepší vztahy. Navíc si každý několikrát zažije, jaké to je být nejmladší nebo naopak nejstarší ve třídě. Kromě toho jsou trojročí lépe využitelná pro diferenciaci výuky, kdy se žák může učit se skupinkou starších, pokud je napřed, nebo naopak s mladšími, když potřebuje více času na procvičování a opakování. V každé třídě je učitelka a asistentka, někdy i dvě učitelky. Často také pořádáme celoškolní akce, díky kterým se ve škole všichni znají.
Diferenciace výuky…
Diferenciace výuky je něco, co by mělo být na každé škole již běžné. Snažíme se, aby děti pracovaly na své maximum, chápeme ale, že každý má toto maximum někde jinde. Nesrovnáváme tedy děti mezi sebou. Každý pracuje svým tempem a dostává úkoly pro něj zvládnutelné. Může se tak stát, že ve třídě vznikne několik skupinek a každá pracuje na něčem jiném. Tyto skupiny nemusí být podle ročníků, ale spíš podle úrovně, k jaké děti dospěly. Nikoho tak nebrzdíme ani netlačíme kupředu nad jeho možnosti. Děti tedy mezi sebou nemusí soupeřit, každý může zažívat úspěch a zároveň nevzniká prostor pro to, že by se někdo nudil a pracoval pod své možnosti. Dětem se speciálními potřebami se individuálně věnuje naše speciální pedagožka.
Propojování předmětů…
Propojování předmětů je pro nás už tak samozřejmé, že bychom to snad už nedokázali jinak. Jazyky a matematiku učíme jako samostatné předměty. Zbytek je propojen v jeden předmět s názvem téma. V tomto předmětu mohou děti ovlivňovat to, čím se ve škole budou zabývat. Samy si zvolí téma, kterému se věnují zpravidla 14 dní (mladším s výběrem pomáhají paní učitelky). Výuka tohoto předmětu klade nemalé nároky na učitelky, které musí mít široký záběr, být dostatečně kreativní a znalé výstupů školního vzdělávacího programu. Do tohoto systému nám nezapadla výuka fyziky a chemie ve třetím trojročí. Tyto dva předměty mají tedy samostatné hodiny.
Expediční dny…
Expediční dny patří k nejoblíbenější formě výuky na naší škole. Každá třída má jeden den v týdnu expediční den. Ten spadá do předmětu téma a propojuje tak výuku tématu ve škole a mimo školu. Na expediční den vyráží děti většinou školními dodávkami, které mají právě 18 míst – akorát pro jednu třídu a dva učitele. Jejich cesty vedou různými směry, vždy na nějaká přírodně nebo kulturně zajímavá místa. Když je teplo, trávíme více času venku, v zimě je ideální doba k návštěvě různých institucí. Vyhledáváme zajímavá místa, lidi, programy pro školy, kulturní akce a sportovní příležitosti. Součástí expedičních dní je také tělesná výchova.
Wellbeing…
Wellbeing je moderní slovo, které je v současné době často skloňované v souvislosti s novým rámcově vzdělávacím programem pro základní školy. Dá se za něj schovat vše, co u nás ve škole považujeme za samozřejmost. Tedy pečování o dobré vztahy mezi žáky, učiteli a rodiči, o třídní a školní klima a celkovou pohodu ve škole. Rodičům všech našich dětí záleží na jejich vzdělávání, to je jistě výhoda oproti běžným školám. Stejně jako my chápou, že jsme všichni na jedné lodi – všem nám záleží na tom, aby byly děti ve škole spokojené a pracovaly na svém vzdělání. Společně se radujeme z úspěchů dětí a společně jsme nešťastní, když se jim nedaří. Pak hledáme cesty a navzájem se podporujeme. S dětmi si tykáme, nebojíme se před nimi chybovat a ukazovat jim naše slabiny, protože nikdo není dokonalý. Chceme, aby viděly, že chyba je přirozenou součástí každého učení, ale nechceme, aby to byla jen prázdná fráze. Naše dveře jsou pro ně stále otevřené. Máme děti rádi.
Hodnocení…
Hodnocení je další z věcí, které děláme jinak. Na vysvědčení jsou pokroky dětí hodnoceny slovně. Během školního roku nepoužíváme známky, úspěchy a neúspěchy s dětmi probíráme ústně. Rodiče mají možnost kdykoli přijít a probrat, cokoli je potřeba. Kromě toho docházejí pravidelně každé čtvrtletí na tripartity, což jsou takové soukromé třídní schůzky. Sejde se při nich vyučující s žákem a s jeho rodiči a společně se podívají na odvedenou práci za uplynulé období. Děti vedeme k sebehodnocení, učíme je hodnotit se navzájem a také chceme, aby hodnotily i naše výkony – jak se jim líbí hodiny a naše práce, jestli všemu rozumí a co bychom mohli zlepšit. Svoje požadavky a připomínky mohou děti vyjádřit na školním sněmu, někteří se obrátí na některou paní učitelku, ale je tu také možnost anonymně napsat do schránky důvěry.
Zpětná vazba…
Zpětná vazba od dětí i rodičů je pro nás velmi důležitá. Jen takovým způsobem můžeme školu stále posouvat dál a měnit ty věci, které dosud nefungují dobře. Všichni společně tak tvoříme společný prostor, kde je nám všem dobře a máme tak optimalní podmínky pro plnění našeho základního cíle, přípravy dětí na jejich budoucí život.